Košík je prázdný
Description
Vážení čtenáři,
s potěšením vám předkládáme nové číslo časopisu Knihy a dějiny, které opět přináší cenné příspěvky a nové podněty v oblasti výzkumu knižní kultury. V tomto vydání vám přinášíme několik zajímavých studií, které přispívají k hlubšímu porozumění historickým a kulturním fenoménům a rozšiřují dosavadní vědomosti v oboru.
V úvodní studii Marta Vaculínová a Kristi Viiding zkoumají publikační aktivity exulantů z českých zemí v Estonsku po roce 1620. Jejich práce odhaluje dosud neznámé aspekty dopadu pobělohorské emigrace na kulturní a intelektuální život v Pobaltí. Václav Grubhoffer vás ve své studii zavede do světa italské geografické a cestopisné literatury 16. a 17. století, která se stala součástí knižní sbírky rodu Eggenbergů v Českém Krumlově. Autor se pokouší rekonstruovat soubor autorských italik v eggenberské knihovně a zároveň nabízí pohled na obraz tehdy známého světa, jak jej vnímali a prezentovali italští autoři. Lucie Růžičková se zaměřuje na nejstarší historii knihovny kapucínského kláštera v Olomouci, která byla v polovině 17. století odveze na do Švédska jako válečná kořist. Její studie přináší podrobnou analýzu vzniku a vývoje této knihovny na základě dochovaných exemplářů, které byly objeveny v rámci výzkumu švédské knižní kořisti z českých zemí. Zdeněk Mužík se věnuje objevu druhého, dosud neznámého vydání tzv. Svatováclavské smlouvy z roku 1517, která ukončila dlouhotrvající spor o definici práv mezi českou šlechtou a královskými městy. Tato studie jednak obohacuje bibliografii Tiskaře Pražské bible, ale autor v ní především dokládá, že se jedná o nejstarší dochovaný text Svatováclavské smlouvy. Jiří Krouský, autor poslední studie, se zabývá fenoménem přednostního vydání v české literatuře první poloviny 19. století. Na příkladu Máchova Máje a Nebeského Protichůdců ilustruje význam strategie prvního vydání pro úspěch literárního díla. V nerecenzované části tohoto čísla naleznete několik zajímavých zpráv a recenzí. M. Ambrúžová Poriezová a E. Juríková vás seznámí s výzkumem trnavských jezuitských tisků v českých a moravských paměťových institucích. V. Šícha se ve svém článku věnuje projektu eilustrace, který zpřístupnil online nejstarší ilustrace v české tiskařské produkci. Nechybí ani recenze knihy P. Voita Boj o volnou plochu, věnované české knižní vazbě v raném novověku, a recenze nedávno vydaného katalogu inkunábulí Anhaltské zemské knihovny v Dessau.
S přáním inspirativního čtení
Lenka Veselá